Cesta do pravěku - letní prázdniny na Duze 24 - 30. července 2011

Reportáž z Cesty do pravěku

napsala maminka Jitka a dva kluci

1. den - neděle

příjezd účastníků "Cesty do pravěku" na chatu Duha, v krásném prostředí Vysočiny

2. den - pondělí

ráno byli všichni pračlovíčci v jídelně obeznámeni s tématikou celého pobytu, malí pračlovíčkové byli rozděleni do skupinek, které spolu sdíleli společně pravěkou jeskyni. Každá skupinka si tuto svou pravěkou jeskyni namalovala, do ní pak z papíru vystřihla a nalepila Pračlovíčka. Potom jsme se všichni naučili pravý pravěký pokřik, kterým jsme se pak v průběhu celého pobytu zdravili. V nedalekém pralese se pak odehrávaly „zkoušky“ všech pěti smyslů. Poté se dětem zavázaly oči a po svých skupinkách byly zavedeny maminkami k pračlověčí chýši postavené z proutí a větviček, kde na ně čekalo malé překvapení – každé dítě si z této chýše odneslo přívěšek s mušličkou na krk.

3. den - úterý

ráno – modelování z hlíny pravěké nádoby. Pod rukama šikovných pračlovíčků tak vznikaly krásné a nápadité hliněné nádoby. Poté následovala cesta do lesa, každý pračlovíček si s sebou nesl kelímek, do kterého sbíral různé přírodní materiály, na které na své cestě narazil (trávu, kytičky, hlínu, mech, lesní plody apod.). Smícháním různých barev a materiálů vznikaly různé hmoty všemožných konzistencí a barev. S nimi jsme se všichni vydali až k nedalekým studánkám, kde si každý pračlovíček namaloval uhlíkem na papír svého dinosaura a vzniklou hmotou si ho vybarvil. Po těchto výtvarných aktivitách sledovali pračlovíčci dinosauří stopu, kterou dinosaurus v okolí studánek zanechal, a která je zavedla až na místo, kde dinosaurus nakladl množství vajíček. Každý z pračlovíčků si pak odnášel z lesa své „pravé“ dinosauří vajíčko – jaké bylo pak nadšení dětí, když zjistily, že v každém vajíčku je skutečně ukrytý malý dinosaurus...

4. den - středa

vzhledem k tomu, že počasí dnešního rána nevypadalo nijak nadějně, vyrazili jsme všichni hned ráno do nedalekého lesa (co kdyby začalo každou chvílí pršet?). Zde čekal na malé pračlovíčky těžký úkol – museli ulovit mamuta. Lov tohoto pravěkého zvířete spočíval v hledání kousků mamuta velmi důkladně ukrytých v lese. Naštěstí se všechny schované kousky našly (i za pomoci nás maminek) a tak jsme z nich konečně mohli poskládat – „ulovit“ – dokonce 2 mamuty. Po úspěšném lovu se k naší radosti umoudřilo i počasí a mohli jsme v blízkosti naší pravěké jeskyně (chaty) začít s výtvarnými aktivitami. Na každého pračlovíčka zde čekala možnost vyrobit si z proutí rybičku, ubrouskovou technikou si ozdobit kamínky a „otiskovací" technikou si ozdobit tašku motivy z rozličných listů.

5. den - čtvrtek

hned po ránu se pračlovíčci vrhli do modelování pravěkých zvířat z hlíny. Vznikala tak úžasná pravěká stvoření některá až strach nahánějící. Po tvoření s hlínou jsme opět vyrazili kam jinam než do pralesa lovit pravěké zajíce. Zajíčci byli celkem tři a ubožáčci neměli to v lese vůbec jednoduché. Uniknout pravěkým lovcům se jim nepodařilo, stali se cíleným terčem rozvášněných lovců, jejichž zbraněmi byly papírové koule. Na zpáteční cestě z pralesa si děti sbíraly drobné plody, kamínky, větvičky a kytičky na výrobu svíček. O jejich tvorbu se pak večer postaraly maminky.

6. den - pátek

hned z rána čekal na pračlovíčky v jeskyni zašifrovaný vzkaz. Děti daly ve svých skupinkách dohromady své chytré hlavičky, někteří luštili zprávu sami, jiným pomáhaly jejich maminky. Text zprávy děti informoval o tom, že v nedalekém okolí na ně čeká překvapení. Cesta k tomuto překvapení byla popsána na mapě, jejíž kousky byly ukryty v okolí naší společné jeskyně. Pračlovíčci našli všechny části této mapy a podle ní pak zamířili k nedalekému rybníku, kde měl být pravěký poklad ukrytý. U rybníka – v místech, kde se pevná půda měnila v močál, děti našly svou hledanou odměnu – pravého pravěkého trilobita. S ním se pak vydaly na zpáteční cestu k chatě. Naše pravěké dovádění však ještě zdaleka neskončilo nalezením pokladu. Večer byla pro pračlovíčky nachystána stezka odvahy vedoucí temným lesem až k pračlověčí chýši. Někteří odvážní pračlovíčci spolu šli po dvojicích, jiní ve skupinkách nebo s rodiči. Cesta lesem byla napínavá, plná podivných zvuků linoucích se z hluboké tmy, a tajemně osvětlená. Na jejím konci na nás čekal skutečný Pračlovíček (škoda jen, že byla taková tma a nemohli jsme si ho celého prohlédnout) a v chýši další malé překvapení.

7. den - sobota

ráno se všichni pračlovíčci sešli v jídelním koutě naší jeskyně a naše hlavní vedoucí Věrka obdarovala děti (i některé dospělé) po zásluze diplomy a pochvalami. Pračlovíčci byli odměněni někteří za šikovnost, jiní za hrdinství a dobré nápady. Pravěkým pokřikem jsme se pak všichni rozloučili. Příjemnou součástí programu celého pobytu byl ve večerních hodinách společný zpěv a hra na hudební nástroje v jídelně chaty (když venku pršelo) a v případě hezkého počasí u ohýnku na travnatém prostranství u chaty. A aby se dětem tématika pravěku co nejvíce přiblížila, stala se téměř každodenním rituálem večerní četba z pohádkové knížky o Pračlovíčkovi. Mimo tyto aktivity jsme v odpoledních hodinách, které již neprovázel žádný společný program, využívali blízkého lesa k procházkám, sběru borůvek (i když těch bylo letos oproti loňsku poskrovnu) a relaxaci. V nedalekém areálu hotelu Horník jsme využili s dětmi malého hřiště se skluzavkami a houpačkami a nově zbudovaného minigolfu, přímo pak v hotelu U Loubů někteří vyzkoušeli koupání v krytém bazénu.


Čarování z hlíny na Třech Studních